Přiznám se, že do oblasti Českého lesa se vydávám poprvé. Mým cílem je nejvyšší vrchol Čerchov. Celé toto území kolem vrcholu a lesa bylo kdysi velmi přísně střeženo, protože hraničí s bývalým západním Německem, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko. A je to tedy, alespoň pro mě zajímavé a tajemné místo.
Z velmi pěkného nádraží v Klenčí pod Čerchovem, kde ve zdech nádražní budovy obdivuji malované talíře, se vydávám po stezce místního rodáka faráře a spisovatele Jindřicha Šimona Baara směrem na nejvyšší vrchol Českého lesa Čerchov. A když už jsem narazil na tohoto spisovatele, uvědomil jsem si, že jsem na základce dostal modrou knížku s názvem Holoubek právě od J.Š. Baara. Když jsem ji nedávno otevřel hned na první straně stálo: “V Hovoranech 29.6.1990 Zbyňku Glosovi za aktivní práci pro kolektiv dětí”. Co jsem tehdy pro kolektiv dětí tak záslužného udělal, to už si nepamatuju, zato vím jistě, že knížku jsem si do této chvíle nepřečetl. Určitě jsem však při přebírání tak cenného daru měl velkou a neskrývavou radost před celou třídou :-). Dal jsem si úkol, že ji přečtu ihned po návratu z tohoto výletu a zjistím, proč mi vybral pan ředitel zrovna tuto knihu.
Ale zpět k putování na Čerchov. Cesta vede kam jinam než k pomníku významného rodáka a zároveň krásnému odpočinkovému místu zvanému Výhledy. Pomník tu stojí s přestávkou už od roku 1933 a s přilehlými lavičkami poskytuje krásný výhled na celé Chodsko.
Za pomníkem pokračuju cestou k vrcholu. Po necelé hodince se ocitám na bývalém výcvikovém středisku Sboru národní bezpečnosti na kopci Čerchov. Dočítám se jednu kulturní zajímavost, a sice, že kámen z tohoto vrcholu byl použit při zbudování Národního divadla v Praze. Dneska jsou na vrcholu dvě věže, ta krásnější kamenná, zvaná Kurzova rozhledna, je z roku 1905 a poskytuje výhled do širokého okolí. Za příznivého počasí je možné zahlédnout i na vrchol rakouského Dachsteinu. Ta protější vojenská věž je z počátku 80. let a sloužila pro odposlouchávání radiového vysílání bývalého Západního Německa. Celá tato oblast byla do začátku 90. let minulého století uzavřená ostnatým drátem a signální stěnou. Teprve až po zrušení vojenské základny v roce 1995 se sem začali vracet turisté.
Dalším mým cílem je opět místo spojené s nedávnou minulostí, a sice falešná hranice u obce Myslív. Místo leží nedaleko hlavní silnice vedoucí od Všerub do německého Eschlkamu. U hlavní silnice se dočítám podrobnosti o akci Kámen, která měla za cíl vytvořit fiktivní státní hranici, ke které uprchlíky ze socialistického Československa dovedl převaděč napojený na STB. Falešná západní pohraniční stráž uprchlíky ujistila, že jsou v bezpečí a že je odvezou do nejbližší stanice americké kontrašpionážní zpravodajské služby CIC. Na oné stanici byli příslušníci STB převlečení za americké vojáky a vyšetřovatele CIC a anglicky pobízeli československé uprchlíky, aby vyzradili všechny své známé a příbuzné, kteří hodlají také uprchnout. To vše pod záminkou pomoci, které se jim dostane ze strany CIC a západního bloku. Po vyzrazení putovali uprchlíci rovnou do vězení. Na tomto příkladu je vidět, jak samotná komunistická vláda potažmo její STB překračovala svoji pravomoc. Uvnitř státu vytvoří falešnou hranici a obviní nic netušící občany své země z trestného činu opuštění republiky nebo pokusu o velezradu či vyzvědačství. Takto obviněný člověk mohl dostat odnětí svobody až na pět let nebo rovnou odsouzení k smrti.
Od hlavní silnice mířím k Myslívskému rybníku. A po pár minutách se ocitám na hrázi rybníka, kde kdysi falešná hranice stála. Představuju si, jaké to tady noci asi vypadalo a jaká napjatá atmosféra tu vládla. Výborně o tom vypráví české televizní drama Swingtime, které je obsazeno skvělými herci jako jsou oba bratři Dlouzí, Ingrid Timková, Saša Rašilov nebo vynikající převaděč Alois Švehlík.
Dnes už tu kromě cedule popisující onu událost nic zvláštního není. Domek falešné CIC taky už nestojí a z obce Myslív zbyla jen trafostanice. Vše ostatní pohltil les.
Zase jsem ušel kus cesty, něco nového viděl a nového se taky dozvěděl. Polní cestou se pomalu vracím na Domažlickou vlakovou stanici odkud jedu do Plzně a pak zpátky domů, do Prahy. Byl to krásný den!
Trasa z Kdyně do Domažlice město
Trasa 23,3 km • 6:53 hod
https://mapy.cz/s/dunumahovu
Napsat komentář