Jeden pohodový letní den na Hanušovicku
Hanušovicko jsem si velmi oblíbil. Jednak proto, že je tady nádherná příroda, lesy, louky a taky pro to, že tady nenarazím na zástupy turistů. Je tu klid a velká pohoda.
Takový typický letní den na chalupě začíná ranní kávou. I když můj žaludek není moc nakloněn pití tohoto skvělého nápoje, sám mám kávu velmi rád, zvláště tu z Keni, Etiopie, ale i Nikaragui. Je to zvláštní, protože pokud mi něco nedělá dobře, tak by mi to přece nemělo chutnat, ne? Kdo se v tom má potom vyznat. Nicméně, tady na chalupě si ranní kávu neodpustím. To ráno je tady totiž jiné než v Praze a taky moje tělo je tu jaksi spokojenější. Pít voňavou kávu za kokrhání kohoutů je prostě jiný kafe.
Pokaždé, když usednu na tu starou lavičku před chalupou, tak se dívám na ty protější kopce, jak jsou krásné. Někdy jsou zahalené do jemného oparu, jindy do hustého mraku, ale dneska jsou krásně zelené.
Moc rád chodím do přírody a ideálně, když se cestou mísí lesy, louky, pěšinky, kopce, skály, zkrátka, když je cesta členitá, něčím zajímavá, neznámá.
Po každém takovém několikahodinovém výletě si rád odpočinu u dobré knížky. Tentokrát jsem se začetl do románu Mluviti pravdu od Josefa Formánka a musím napsat, že se mi román četl v podstatě sám. Bylo to tak dobrodružné a láskyplné až jsem musel dělat nucené pauzy, abych knížku nepřečetl hned najednou a pořádně si ji vychutnal. Jinou jsem tu totiž s sebou neměl. Nejspíš bych si ale nějak poradil, protože v chalupě je knížek habaděj.
Zase jeden krásný den za mnou…
Když byly Berlíny dva
Každý den může být krásný
Léto 2021 od Aše po Pálavu
Z Prahy vyrážím do Aše a po zelené se dávám k západním hranicím. Ne, nechci emigrovat, chci jen vidět, jak vypadá nejzápadnější bod ČR. Další výlet je skalnaté Kyjovské údolí, jež je součástí Českého Švýcarska. Kousek odsud je hora Jedlová a hrad Tolštejn s úžasným výhledem do okolí. Na konci léta ještě mířím na Pálavu, která oplývá neuvěřitelně krásnou přírodou. Už aby bylo zase léto! 🙂
Podzimní Kokořínsko je úžasné!
Malé vesničky z chalup, které připomínají lecjaký příběh z české pohádky. Nádherná příroda, klid a pohoda všude kolem. To je Kokořínsko nedaleko Mělníka. Jakoby se tu zastavil čas, který tu nehraje žádnou roli. Atmosféra Vás nutí se zastavit, nikam nespěchat a jen tak žít. Dívat s kolem sebe a objevovat barvy zdejší flóry a vůni podzimního vzduchu. Je tu krásně a vězte, že stojí za to se tu zastavit a nechat se ovlivnit příjemnou pohádkovou atmosférou. Krásný podzim všem!
Když prší …
Pozor, ve vinohradě už svítá!
Je kolem páté ráno a já jedu zcela nelogicky do vinohradu. Chci vidět, jak začíná nový den právě tady. Nikdy jsem tu předtím tak brzy nebyl. Je to taková moje malá životní premiéra. Na místě trochu fouká, ale jinak je tu příjemné ranní ticho. Nikde ani živáčka. Do svítání zbývá ještě pár minut, tak pobíhám po vinohradu a hledám vhodná místa k focení. Až ta show začne, nebude čas řešit kdo je kdo… a kde. Už to začíná! Cvakám spoušť a hledám ty správné úhly. Chvíli stojím na cestě, pak mezi řádky révy a nakonec v ovocném sadu s výhledem na Hovorany. Všímám si jak to tady kolem ožívá. Slunce rychle stoupá, stromy otvírají svoje květy, réva pučí a nový den začíná. Wow, tady je fakt krásně! 
Podzim 2020 byl nádherný!
Nemůžu si pomoct, ale podzim 2020 byl úžasný, protože jsem se konečně dokopal objevovat Česko a musím říct, že mě to začalo hodně bavit!
Krkonoše, Jizerky, Brdy, Krušné hory prostě krásné lokality s úžasnou podzimní atmosférou. Pokaždé bylo jiné počasí, ale pokaždé to bylo krásné a příjemné. Už teď se těším na další podzim, protože ty jeho barvy prostě miluju!
Léto 2020
V létě 2020 jsem ujel celkem 2 154 km vlakem, ve vagónech jsem tak strávil necelých 30 hodin, ušel kolem 240 km a navštívil celkem 12 míst a měst v republice. Někde jsem se ztratil, protože jsem až příliš spoléhal na svůj mobil, jinde mě poštípali komáři a někdy jsem pořádně zmokl. Suma sumárum, bylo to nejkrásnější léto, které jsem si poutnicky prošel. Už teď se těším na to další, ještě krásnější!